சந்தியா வந்தனம் அத்தியாயம் : 7
Sandhiya vandhanam Episode :7
சந்தியா சில முறை வர்ஷாவின் அறைக்கு சென்று அவள் விழித்து விட்டாளா என check செய்தவாறே இருந்தாள். கொஞ்ச நேரம் அவள் அருகில் மெத்தையிலேயே அமர்ந்து laptop-ல் ஏதோ செய்து கொண்டிருந்தாள். அடிக்கடி அவள் உறங்குவதையே பார்த்து கொண்டிருந்தாள் . காரில் தான் ‘Insecured’ ஆக feel செய்து தன் ரூமிற்கே போக வேண்டும் என்றெல்லாம் exaggerate செய்ததை எண்ணி தன் மீதே எரிச்சல் அடைந்தாள். Should be more matured என பலமுறை நினைத்து கொணடாள். ஆதித்யனும் ஏதோ பிஸியாக செய்து கொண்டே இருந்தார். வீட்டில் நுழைந்ததிலிருந்து ஆதித்யனும், சந்தியாவும் ‘சாப்பிடலாமா’ என்பதை தவிர்த்து எதுவும் பேசி கொள்ளவில்லை. அந்த அமைதி இருவரின் ஒற்றுமையில் விளைந்தது. ஒரே மெத்தையில் ஓருடல் இரு உயிர்களாக பிணைந்திருக்கும் நிலையிலும் இருவருக்கும் தனி தனி Personal Space உண்டு என்ற தெளிவு அனுபவ ரீதியாக ஆதித்யனுக்கு உண்டு. அந்த எண்ணம் இயல்பாகவே சந்தியாவுக்கு உண்டு. Between them, their personal space was not granted by their partner. It’s existence was simply recognized by each other.
சுமார் 4:30 மணியளவில் balcony-க்கு இரண்டு cup Masala Chai யோடு வந்தாள் சந்தியா. அங்கே ஆதித்யன் தரையில் அமர்ந்து தனது சைக்கிள் டயருக்கு பஞ்சர் ஒட்டி கொண்டிருந்தார். ஒரு புன்முறுவலோடு செய்து கொண்டிருந்ததை Pause செய்து grease படிந்த கைகளை துடைத்து கொண்டு சந்தியாவிடமிருந்து Cup-ஐ வாங்கி கொண்டார். இருவருக்கும் பழக்கப்பட்ட அந்த மௌனம் தொடர்ந்தது. இருவரின் பார்வையும் ஆங்காங்கே Intersect ஆகியது. ஆதித்யனின் அந்த மௌனத்திலும் அவரின் பார்வையிலும் ஒரு சிறு கண்டிப்பும் , ஒரு பெரிய ஏக்கமும் இருந்தது. அது சந்தியாவுக்கும் புரிந்தது. அந்த பதினைந்து நிமிடத்தின் முடிவில் ஆதித்யனின் Cup-ஐ வாங்கி கொண்ட சந்தியா, ‘ I felt insecured in the car. Should have trusted your silence’ என்றாள். ‘It’s ok’ என்ற அர்த்தத்தில் லேசான புன்னகையோடு தலையசைத்தார் ஆதித்யன்.
![]() |
சந்தியா வந்தனம் அத்தியாயம் : 7 |
‘And don’t worry. வர்ஷா எழுந்ததும் கண்டிப்பா பேசுவா’ என கூறி ஆதித்யனின் தலையை லேசாக கோதிவிட்டு நகர்ந்தாள். இம்முறை தனது மௌனத்தை சந்தியா சரியாக புரிந்து கொண்ட திருப்தி ஆதித்யனுக்கு. மௌனமாக நம் Spouse அல்லது partner இருந்தால் நம்மோடு பேசவில்லை தான். ஆனால் Communicate செய்கிறார்கள் தானே?
வர்ஷாவுடன் time spend பண்ண வெயிட் செய்து கொண்டிருந்த சந்தியாவுக்கு ஏமாற்றம் தான் மிஞ்சியது. இரவு மணி 9:30 வரை வர்ஷா நிஜமாகவே உறங்கிக் கொண்டிருந்தாள். வர்ஷா எழுந்த போது தன் அறை இருட்டாக இருந்தது. எழுந்து மவுத் வாஷ் செய்து ஹாலுக்கு வந்த போது dining table hot pot-ல் தோசையும் மிளகாய்பொடி எண்ணெயும் இருந்தது. ‘ அப்பா சமையல் சாப்பிட்டு ரொம்ப நாள் ஆச்சு’ என நினைத்த அடுத்த கணமே இது அப்பா தான் cook பண்ணினாரா என்ற சந்தேகமும் சேர்ந்தே வந்தது. சந்தியா இங்கே தான் இருக்காளா என உறுதி படுத்த சுற்றும் முற்றும் பார்க்க நாம் முன்பே சொன்ன சந்தியாவின் Belongings எல்லாம் We belong here ‘ என வர்ஷாவிடம் சொல்லாமல் சொன்னது. ஆதித்யனின் பெட்ரூம் கதவு almost சாத்தியிருந்தது. சந்தியா உள்ளே இருக்கிறாள் என எளிதாகவே guess செய்தாள் வர்ஷா. எத்தனையோ நாட்கள் தன்னுடன் தங்கியிருந்த போது சந்தியா தனது பெட்ரூமில் தன்னுடன் தூங்குவாள். Now she has easily shifted to Dad’s bedroom என நினைக்கும் போது ஓர் இனம் புரியாத உணர்ச்சி ஏற்பட்டது. அந்த இரவின் இருட்டில், பெரிய living room-ன் தனிமையில் அந்த உணர்ச்சி இன்னும் Multiply ஆனது.
மெல்ல தோசையை மென்று கொண்டே தான் third year college tour முடித்து வந்ததும் தன் அப்பாவிடம் ‘ I had sex for a first time’ என கூறிய போது ‘ It’s a natural urge for two adults to have sex. And it is legal too. But make sure you take all precautions in every way’ என உணர்ச்சிவசப் படாமல் dignified ஆக ஆதித்யன் பதில் சொன்னது ஞாபகம் வந்தது. Ofcourse Sandhiya and Dad are two adults and they can have a natural urge but again did Sandhiya simply use me as a context to meet my dad and spend time with him. Did she really consider me as her bestie என யோசிக்கத் தொடங்கிய போது சற்றே அழுகை வந்தது.
அப்போது வர்ஷா என குரல் கேட்க, திடுக்கிட்டு திரும்பிப் பார்த்தாள் வர்ஷா.
‘Shall I join you?’, கேட்டது சந்தியா.
வர்ஷா தலையாட்டி சந்தியாவின் முகத்தை பார்க்காமல் yes சொன்னாள்.
‘ You need anything else for dinner?’. சந்தியா சாதாரணமாக கேட்டாலும், தன் வீட்டில் தன்னையே உபசரிப்பது சந்தியாவின் புதிய status-ஐ எடுத்து காட்டுவது போல் வர்ஷாவிற்கு பட்டது.
‘ I’m good.’
‘ Can we talk for sometime?’.
‘ Are there any more surprises? ‘.
‘ வர்ஷா, உனக்கு நல்லாவே தெரியும். Generally I’m not very comfortable sharing anything about myself. That’s why I’m not even in Social Media. இந்த விஷயத்தை எப்ப share பண்ணியிருந்தாலும் misunderstanding வரலாம். Better Logical end வரை போகட்டும்ன்னு தான் சொல்லலைப்பா. May not be convincing from your end. But that’s what it is.’
‘ You can effortlessly conceal truth about yourself and feel no remorse about it.’ என வர்ஷா சொல்லியபோது கொஞ்சம் sarcasm இருக்கத்தான் செய்தது.
‘ Not sharing and concealing are two different things ப்பா. நான் share பண்ண மாட்டேன். I grew up like that. உனக்கு seventeen years வரை share பண்ண parents ரெண்டு பேரும் இருந்தாங்க. You still have a very understanding Dad. But நான் நாலு வயசா இருந்தப்போ lost my mom. நாலு வயசில் இருந்து I grew up in a hostel. I used to meet Dad once or twice in a year. Summer vacation கூட ஹாஸ்டலில் இருந்திருக்கேன். Till Dad passed away last year நான் அவர் கூட என் life பூரா பேசின மொத்தத்தையும் பத்து tweet-ல் Fill பண்ணிடலாம். அப்போ share பண்ணனும்னு ஆசை இருந்தப்போ யாரும் இல்லை. I gradually lost that need to share ப்பா. ‘ இதை சொல்லிவிட்டு சந்தியா சற்றே அமைதியானாள். தன்னை பற்றி தவறாக நினைப்பவர்களிடம் தன்னை பற்றி சொல்லி justify செய்து கொள்ள வேண்டும் என நினைத்ததே இல்லை. இது கொஞ்சம் புதுசாக இருந்தது. ரொம்பவே கஷ்டமாகவும் இருந்தது.
சந்தியா தொடர்ந்தாள். ‘ நீ ரெஸ்டாரண்டில் பேசும் போது Periods பத்தி சொன்ன. No woman is fullly comfortable with that. When I had my periods for the very first time, நான் என்னன்னு சரியா புரியாம யாருகிட்ட சொல்றதுன்னு தெரியாம ஸ்கூல் போக முடியாம ஹாஸ்டல் பெட்ல படுத்து அழுதுட்டு இருந்தேன். என் ஹாஸ்டல் clean பண்ணற lady தான் நான் அழறதை பார்த்து help பண்ணினாங்க. Nice soul. Periods னாலே எனக்கு அந்த பன்னிரண்டு வயசு பொண்ணு யாருமில்லாம அழுதுட்டிருந்தது தான் ஞாபகம் வரும். Certain things I go through every day. Certain things every month. That’s all ‘ என சொல்லி முடிக்கும் போதே குரல் தழுதழுக்க கண்ணீர் துளிர்த்தது.
சந்தியா தன்னையே recover செய்து கொண்டு ‘ Movies-ல ஹீரோ கொலை கொள்ளை அடிதடி எல்லாம் பண்ணிட்டு ஒரு flashback சொல்லி justify பண்ணற மாதிரி நானும் flashback சொல்றேன். Honestly I don’t see any need to justify myself or express regret. My conscience is clear ப்பா’.
‘ Conscience is clear? Aren’t you ashamed? ‘
‘About what?’
‘ About marrying your bestie’s Dad’.
சந்தியாவிற்கு சற்றே அதிர்ச்சியானது. வர்ஷாவை முற்போக்கு சிந்தனையுடையவளாய் தான் இந்நாள் வரை பார்த்திருந்தாள். ‘ ப்பா , please புரிஞ்சுக்கோ. Varsha’s Bestie did not fall in love with Varsha’s Dad. Sandhiya fell in love with Aathithyan. முறை பையன் , மாமன் பையன் , Bestie Dad மாதிரி context -ல் I don’t have faith ப்பா. Aathithyan and Sandhiya have their own lives too ‘ என அழுத்தந்திருத்தமாக சொன்னாள்.
![]() |
சந்தியா வந்தனம் அத்தியாயம் : 7 |
வர்ஷா சற்றே உரத்த குரலில் ‘ Please don’t oversimplify it. I always wanted him to get married. I’m also a stakeholder in it.’
‘அப்போ நீ கல்யாணம் நடந்திருக்குன்னு சந்தோஷம் தானே படனும்?. What are you upset about?’
‘ என்னன்னு சந்தோஷபடறது? Four years யாரும் சொல்லலை. நான் வர்றதுக்கு just one day முன்னாடி you get married to my Dad. You both thought I will be a nuisance at your wedding right.’
‘ I thought this whole wedding thing is a nuisance. I considered it as yet another visit to a government office or just a legal procedure. But I was wrong. Signing the papers has given me a sense of belongingness which I never experienced before. இப்போ ஒரு identity கிடைச்சது போல் இருக்கு. First time என்னை பத்தி சொல்லிக்கனும்னு தோனுது. I used to mock at தாலி சென்டிமெண்ட் in movies. இப்போ இந்த wedding ring ரொம்ப பிடிச்சிருக்கு. இதை அடிக்கடி தொட்டு பாத்துக்கறேன். No wonder women all over the world cherish these wedding symbols.Maybe I was naive.Glad that Aathithyan insisted on wedding. ‘
‘ You found yours but I lost my sense of belongingness completely . My Bestie used to be exclusively mine. But now she is my Dad’s extension. நான் அவள் மேல வெச்சிருத்த trust போயிடுச்சு. She is no longer in my bedroom. Instead of chatting with me the whole night she is ...with my dad. My Bestie can become my Dad’s wife. But my Dad’s wife cannot be my Bestie anymore . I lost my mom earlier. I’ve lost you. I lost my Dad to you . Lost everything and I’m all alone. I will have ..to....manage alone‘ என சொல்லிக் கொண்டே இரண்டு கைகளையும் வர்ஷா முகத்தில் வைத்துக் கொண்டு அழத்தொடங்கினாள்.
கடைசி வரியை கேட்டதும் ‘ ஏன்ப்பா பழைய பாக்யராஜ் பட டையலாக் எல்லாம் சொல்லி குழப்பிக்கற?’. என சொல்லிக் கொண்டே மெதுவாக எழுந்து வர்ஷா அருகில் அமர்ந்தாள். ‘ I was never your exclusive property. And I will never be Aathithyan’s exclusive property. I’ve not signed any lease with your family ப்பா. It’s demeaning to me. இவ்வளவு வருஷமா நீ சொல்றதை பொறுமையா கேட்டுட்டு இருக்கறதால நான் உன் chatbot ன்னு நினைச்சியா? I’m nobody’s extension. நீ சொன்னதை ஒண்ணு கூட நான் ஆதித்யன் கிட்ட share பண்ணினதில்லை and vice versa. I choose my bedroom and I don’t feel obligated to one .’ சந்தியா முதன் முறையாக கோபமடைந்தாள்.
‘ Whatever. I’m all by myself. That’s it’. டேபிளில் முகம் புதைத்து அழுதவாறே ‘ Leave me alone Sandhiya . Go back to wherever you belong to ‘
தான் மிக முக்கியமாக கருதிய இந்த உரையாடல் இப்படி முடிந்ததில் வருத்தத்தோடும் வர்ஷாவின் நிலையை பற்றிய கவலையோடும் உறங்க சென்றாள். ஆனால் உறங்க தான் முடியவில்லை.
( அடுத்த அத்தியாயத்தோடு Season 1 நிறைவு பெறும்).
முந்தைய சந்தியா வந்தன அத்தியாயம் படிக்க 👇,